\nBiolog a etolog Bernard Hassenstein zavedl v\u00a0roce 1970 d\u011blen\u00ed ml\u00e1\u010fat savc\u016f podle jejich typick\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed na tzv. no\u0161ence, hn\u00edzdo\u0161e a b\u011bhavce.<\/p>\n
Hn\u00edzdo\u0161i<\/strong> se rod\u00ed se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima a uzav\u0159en\u00fdmi zvukovody, neum\u00ed se posunovat a jsou st\u011b\u017e\u00ed schopni sami regulovat t\u011blesnou teplotu. Pot\u0159ebuj\u00ed ochranu hn\u00edzda, kde mohou b\u00fdt zanech\u00e1ni matkou. Jejich strava je zasyt\u00ed na dlouhou dobu. B\u011bhem nep\u0159\u00edtomnosti matky se chovaj\u00ed ti\u0161e.\u00a0Naproti tomu <\/span>b\u011bhavci<\/strong> jsou jak\u00fdmsi zmen\u0161en\u00fdm obrazem sv\u00fdch rodi\u010d\u016f, mohou svou matku zakr\u00e1tko po narozen\u00ed n\u00e1sledovat a pot\u0159ebuj\u00ed b\u00fdt neust\u00e1le v jej\u00ed bl\u00edzkosti.<\/span><\/p>\n Ne\u017e byl v roce 1970 profesorem Hassensteinem zaveden typ ml\u00e1\u010fat no\u0161enc\u016f, byl \u010dlov\u011bk po\u010d\u00edt\u00e1n sp\u00ed\u0161e mezi hn\u00edzdo\u0161e, co\u017e n\u00e1m dnes p\u0159ipom\u00edn\u00e1 obvykl\u00fd zp\u016fsob nakl\u00e1d\u00e1n\u00ed s kojenci. No\u0161enci<\/strong> jako opice, koaly a jin\u00ed, se mohou nohama a rukama p\u0159idr\u017eovat srsti matky. To lid\u0161t\u00ed kojenci nem\u016f\u017eou. Mus\u00ed b\u00fdt dr\u017eeni a podporov\u00e1ni.<\/p>\n B\u00fdt s\u00e1m znamen\u00e1 pro no\u0161ence tot\u00e9\u017e co b\u00fdt opu\u0161t\u011bn, je to \u017eivot ohro\u017euj\u00edc\u00ed stav a ml\u00e1d\u011b trp\u00ed velk\u00fdm strachem.<\/strong>\u00a0\u010clov\u011bk je podle t\u00e9to teorie typick\u00fd no\u0161enec, v\u00a0\u010dem\u017e se podob\u00e1 sv\u00fdm p\u0159\u00edbuzn\u00fdm prim\u00e1t\u016fm. To, \u017ee no\u0161enci jsou biologicky p\u0159izp\u016fsobeni na neust\u00e1l\u00fd t\u011blesn\u00fd kontakt s\u00a0matkou konstatuje modern\u00ed v\u011bdeck\u00e1 discipl\u00edna\u00a0etnopediatrie<\/strong>, kter\u00e1 se zab\u00fdv\u00e1 mj. t\u00edm, v\u00a0jak\u00e9m vztahu jsou biologick\u00e9 pot\u0159eby a kulturn\u011b utv\u00e1\u0159en\u00e9 modely p\u00e9\u010de o d\u00edt\u011b.<\/p>\n P\u0159i kontaktu k\u016f\u017ee na k\u016f\u017ei vylu\u010duje matka i d\u00edt\u011b hormon l\u00e1sky \u2013 oxytocin.<\/strong>\u00a0Nejvy\u0161\u0161\u00ed hladina oxytocinu v\u00a0t\u011ble matky a d\u00edt\u011bte je v\u00a0okam\u017eiku porodu a t\u011bsn\u011b po n\u011bm,\u00a0 ale i pak m\u00e1 oxytocin velk\u00fd vliv na budov\u00e1n\u00ed vazby mezi matkou a d\u00edt\u011btem. M\u00e1 tak\u00e9 z\u00e1sadn\u00ed vliv na kojen\u00ed.<\/p>\n Krom\u011b t\u011bchto taktiln\u00edch podn\u011bt\u016f vstupuje do hry i \u010dich. Miminko udr\u017euje termoregulaci zejm\u00e9na hlavi\u010dkou, \u00a0proto hlava vyd\u00e1v\u00e1 nejsiln\u011bj\u0161\u00ed pachov\u00e9 vjemy. Bylo zji\u0161t\u011bno, \u017ee tyto\u00a0\u010dichov\u00e9 podn\u011bty v\u00a0limbick\u00e9m syst\u00e9mu matky podporuj\u00ed mate\u0159sk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed<\/strong>.<\/p>\n O lidsk\u00fdch ml\u00e1\u010fatech se soud\u00ed, \u017ee jsou to no\u0161enci pasivn\u00ed, stejn\u011b jako nap\u0159\u00edklad klokani. Vypad\u00e1 to, \u017ee no\u0161en\u00ed zaji\u0161\u0165uje matka a no\u0161enec je pouh\u00fd ne\u010dinn\u00fd objekt. P\u0159ibli\u017e\u0161\u00edm pozorov\u00e1n\u00ed m\u00e1me ale mo\u017enost zjistit, \u017ee tomu tak nen\u00ed. Jak ve sv\u00e9 knize\u00a0Ein Baby will getragen sein\u00a0<\/strong>popisuje\u00a0Evelin Kirkilionis<\/strong>, odbornice na biologii lidsk\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed (hum\u00e1nn\u00ed etologii),\u00a0d\u011bti zauj\u00edmaj\u00ed spont\u00e1nn\u011b a vytrvale polohy, kter\u00e9 ned\u00e1vaj\u00ed smysl, pokud si neuv\u011bdom\u00edme, \u017ee jsou adaptac\u00ed na no\u0161en\u00ed<\/strong>.<\/p>\n Zaj\u00edmav\u00fdm dokladem o fyziologick\u00e9 podstat\u011b t\u00e9to polohy je v\u00fdzkum orientovan\u00fd na prevenci a l\u00e9\u010dbu dysplazie d\u011btsk\u00fdch ky\u010dl\u00ed.\u00a0Jedn\u00edm z\u00a0v\u016fbec prvn\u00edch l\u00e9ka\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed na tuto souvislost upozornili byl japonsk\u00fd\u00a0 l\u00e9ka\u0159 Nagura, kter\u00fd si u\u017e ve \u010dty\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 20. stolet\u00ed v\u0161iml, \u017ee zm\u011bna zp\u016fsobu p\u00e9\u010de o mal\u00e9 d\u011bti patrn\u011b vysv\u011btluje to, \u017ee se v\u00a0Japonsku za\u010dal vyskytovat probl\u00e9m luxace ky\u010dl\u00ed (do p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed\u00a0jev v podstat\u011b nev\u00eddan\u00fd).<\/p>\n Z v\u00fd\u0161e popsan\u00e9ho je v\u00edce ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee\u00a0jako fyziologickou polohu pro no\u0161en\u00ed vn\u00edm\u00e1me polohu vertik\u00e1ln\u00ed. Vertik\u00e1ln\u00ed no\u0161en\u00ed s\u00a0abduk\u010dn\u011b flek\u010dn\u00ed polohou doln\u00edch kon\u010detin je velmi p\u0159\u00edzniv\u00e9 pro\u00a0zdrav\u00fd v\u00fdvoj ky\u010deln\u00edch kloub\u016f.<\/strong><\/p>\n Snad nejv\u011bt\u0161\u00edm argumentem pro no\u0161en\u00ed je fakt, \u017ee i v\u00a0dne\u0161n\u00ed dob\u011b se odhaduje, \u017ee\u00a0dv\u011b t\u0159etiny obyvatel t\u00e9to planety st\u00e1le d\u011bti p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b nos\u00ed<\/a><\/span>\u00a0<\/strong>a jen jedna t\u0159etina pou\u017e\u00edv\u00e1 ko\u010d\u00e1rky. Je t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159edstavit si, \u017ee by takto historicky i teritori\u00e1ln\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 praxe byla zdrav\u00ed \u0161kodliv\u00e1…<\/p>\n Cel\u00fd \u010dl\u00e1nek je dostupn\u00fd zde<\/a>.<\/p>\n
\nI dnes m\u00e1me mo\u017enost pozorovat na sv\u00fdch d\u011btech chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1s se skupinou no\u0161enc\u016f jednozna\u010dn\u011b identifikuje.<\/p>\n
\n<\/strong>V t\u00e9to poloze je mo\u017en\u00fd\u00a0kontakt t\u011blo na t\u011blo<\/strong>\u00a0v\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed mo\u017en\u00e9 m\u00ed\u0159e.
\nTato poloha umo\u017e\u0148uje matce\u00a0vn\u00edmat intenzivn\u011b \u010dichem v\u016fni d\u011btsk\u00e9 hlavi\u010dky<\/strong>.
\nReflexn\u00ed chov\u00e1n\u00ed d\u00edt\u011bte p\u0159i zdvi\u017een\u00ed a p\u0159ilo\u017een\u00ed na t\u011blo \u2013\u00a0zvednut\u00ed a pokr\u010den\u00ed no\u017ei\u010dek v\u00a0tzv. abduk\u010dn\u011b flek\u010dn\u00ed poloze\u00a0<\/strong>– dokazuje, \u017ee d\u00edt\u011b hled\u00e1 oporu t\u011bla nosi\u010de.
\nTak\u00e9\u00a0\u00fachopov\u00fd reflex<\/strong>\u00a0se n\u00e1m l\u00e9pe osv\u011btl\u00ed, kdy\u017e pochop\u00edme, \u017ee je poz\u016fstatkem z\u00a0doby, kdy se ml\u00e1d\u011b rodu homo muselo pevn\u011b dr\u017eet srsti matky a no\u0161en\u00ed bylo podm\u00ednkou jeho p\u0159e\u017eit\u00ed.<\/p>\n
![\"image](\"http:\/\/nosenec.cz\/wp-content\/uploads\/2016\/06\/image-2-300x252.jpg\")
<\/a><\/p>\n